Dnešní puberťáci? Asociálové a závisláci znudění životem

Dnešní puberťáci to nemají ani za mák lehké.
|
11. 05. 2018
|
Mezi jejich základní poznávací znaky patří věčně protočené oči směrem nahoru, hlášky o tom, jak vy tomu přece nemůžete rozumět, pohled upřený na displej počítače, tabletu nebo chytrého telefonu, cigarety po kapsách a účet na sociálních sítích.

O kom je řeč? Asi nikoho nepřekvapí, že o dnešních puberťácích, konkrétně tedy o generaci, kterou svorně nazýváme generací Y nebo Z. Jak tihle mladí žijí? Chtějí všechno hned, experimentují s drogami (ano – kávu, cigarety a alkohol mezi drogy opravdu řadíme), chtějí cestovat, být v kontaktu s youtubery, oblíbenými zpěváky, chatovat, sdílet oblíbené songy a videa i vlastní názory na krizi v Sýrii, ale hlavně si přejí, aby je alespoň pár let nikdo nerušil.

Na internetu tráví 6 až 16 hodin denně

Ale online jsou prakticky pořád. Díky datovým balíčkům, paušálům i Wi-Fi, která je dostupná málem i na toaletách, neustále s někým chatují, projíždí zdi ostatních, koukají na fotky z cest, pomocí Instagramu zjišťují, jak žije tzv. „zlatá mládež“ nebo jejich oblíbené celebrity a celkově tráví na internetu 6 až 16 hodin denně.

Málokdo si to uvědomuje, ale tyhle chytré technologie zásobují náš mozek dopaminem, na kterém se jednoduše staneme závislí. Do mozku se dostává vždy, když nám přijde zpráva nebo si nás někdo další zařadí do seznamu přátel či sledovaných. Pokud má teenager strach, cítí se osamělý, jednoduše stačí napsat deseti lidem „Čau, jak se máš“ a každá z příchozích zpráv udělá jeho virtuální život zase o něco šťastnější. Alespoň tedy na oko.

human-1138001_1280.jpg

Komunikovat nikdy nebylo snazší, ale osobně mluvit s někým dalším je teď těžší.
Mládež má dneska všechno hned. A možná to jim od začátku ubližuje.

Dopamin se ale do našeho mozku vyplavuje také ve chvíli, kdy se napijeme alkoholického nápoje nebo vykouříme cigaretu. Na rozdíl od těchto drog ale není svět online limitován věkovou hranicí, což není pro generace Y, Z ani ty následující ideální. Mnoho dnešních teenagerů se tak stane na sociálních sítích závislých.

Nemají kamarády, jsou nešťastní a nudí se

Na sociálních sítích denně komunikují s desítkami stejně postižených „kamarádů“. Opravdové přátele, s nimiž by si zašli zakopat, na koncert oblíbené kapely nebo zajímavou přednášku, ale nemají. Ty stovky lidí, které si do přátel přidali, jsou známí, spolužáci nebo online „přátelé“, s nimiž si v reálu nemají co říct. Jsou to lidé, kteří je nepodrží a ve skutečném životě se za ně ani nepostaví. Ba naopak se na ně tím spíš vykašlou. Dnešní puberťáci ale skutečné vztahy navazovat neumí, nemají v tom totiž potřebnou praxi. Není proto divu, že si ve skrytu duše připadají osamělí.

Protože ale umí perfektně pracovat s filtry, světu ukazují svůj „perfect life“, který je ale ve skutečnosti maskou, schovávající mladého ustaraného a stresovaného člověka, který nezvládá skutečný život a strach z něj zahání pobytem na sociálních sítích. Jakmile takový příspěvek zveřejní, neustále kontroluje, kolik „lajků“ mu přibývá, zda jeho počet sledujících dostatečně rychle narůstá nebo proč si ho ten či onen odebral z přátel nebo přestal sledovat. „Copak mě už nemají rádi?“ honí se mladému člověku hlavou.

social-media-3055706_1280.jpg

Sociální sítě jsou nejčastějším komunikačním nástrojem dneška.
Sociální sítě nás ze začátku sbližovaly. Až nás začaly odcizovat.

Velkým problémem je také nuda. Ačkoli si to mladí neuvědomují, čas strávený na internetu nenahradí skutečný život. Chatovat se známým je sice fajn, ale nebude je to bavit do nekonečna. Svým způsobem ale nemají na výběr. Jejich spolužáci nejsou venku, nedělají sport nebo se nevěnují dalším zájmům. Stejně jako oni sedí na internetu, takže ve finále vlastně není s kým zajít ven, což mladé nudí a ti pak vymýšlejí něco, co by je z jejich nudného života „vytrhlo“.

Alkohol a lehké drogy pomáhají začleňovat

Alespoň to si mladí myslí. Drtivá většina osob závislých na alkoholu okusí jeho účinky ještě před osmnáctým rokem. Pokud se dnes zeptáte kteréhokoli puberťáka, zda má s alkoholem nebo cigaretou zkušenosti, pravděpodobně vám to z důvodu obav a strachu před případným trestem nepřizná, on sám ale dobře ví, že alkohol, cigarety nebo káva v popsaném kelímku, která je dnes jakýmsi znakem společenského statusu, mu pomáhají začlenit se do společnosti ostatních stejně nešťastných a znuděných vrstevníků.

Když pak přijde skutečný stres z dospělého života, mladá generace se mu neumí postavit a vrací se k tomu, co z mládí dobře zná – alkoholu a cigaretám. A když jsme se zmínili o dospělém životě, musíme také doplnit, že ten si mladí představují v zářivých barvách. Stačí doklepat školu a budou mít vše, na co jen pomyslí. Alespoň tak jim to do hlav vtloukali jejich rodiče, kteří byli na třídních schůzkách slyšet víc než učitel či profesor.

Když ale přijde opravdový „real life“, zjistí, že nejde všechno hned a že na ně nikdo nečeká s otevřenou náručí. Jejich rodiče jim už neumetou cestičku nebo nevydupou povýšení či lepší pozici. Budou na sobě muset pořádně zamakat, aby dosáhli toho, co si v mládí vysnili. A protože jim nepůjde všechno hned, opět sklouznou k drogám a stanou se z nich mladé neproduktivní trosky. To si ale dnes pochopitelně neuvědomují. Mezi jejich největší starosti patří výpadek signálu nebo nedostupná Wi-Fi. Neměli bychom je nakonec spíš litovat?

Související články