Mořská voda do nosu patří k těm věcem, které člověk často v záchvatu nějaké neodkladné potřeby koupí, jednou dvakrát použije a pak ji v koupelnové skřínce několik měsíců ignoruje. Většinou po ní sáhneme ve chvíli, kdy máme nos tak ucpaný, že začínáme přemýšlet, jestli se dá dýchat i jinými tělesnými otvory a nemusí to být nutně jen póry.
Jenže její využití rozhodně u obyčejné rýmy nekončí. Může pomoct zvlhčit vysušenou nosní sliznici, odstranit hlen, prach nebo alergeny a při správném použití ulevit i od nepříjemného pocitu ucpaného nosu. Aby nám ale byla opravdu spíš k užitku než ku škodě, je potřeba používat správný druh mořské vody ve správný čas.
Nejde totiž o žádný univerzální slaný sprej, který funguje pokaždé stejně. Na trhu najdeš izotonické a hypertonické roztoky, jemné spreje i přípravky určené k důkladnějšímu výplachu. Liší se koncentrací soli, způsobem použití i tím, jak se v nose chovají.
Zatímco jedna varianta je vhodná klidně pro pravidelnou hygienu a zvlhčení, jiná sice může při silně ucpaném nose nabídnout výraznější úlevu, ale citlivější sliznici zase může zároveň nepříjemně štípat. Tak ať v té vodě neplaveme, pojďme si jednou pro vždy udělat pořádek.
Mořská voda není jen jedna
Začněme tím nejdůležitějším, což jsou jednotlivé druhy. Už tady se totiž většina z nás začne ztrácet, protože izotonická, hypertonická, koncentrace soli, osmóza… A je vymalováno.
Člověk si šel původně koupit jen něco do nosu a najednou má pocit, že omylem vstoupil do hodiny chemie k naší paní učitelce Lichtenbergové. Ve skutečnosti to ale zas až tak velká věda není. Základní rozdíl spočívá jednoduše v tom, kolik soli jednotlivé roztoky obsahují.
Izotonická mořská voda
Má koncentraci soli podobnou té, kterou najdeme v tělních tekutinách. Nosní sliznice ji proto obvykle snáší velmi dobře a můžeš ji používat i pravidelně. Hodí se při běžné hygieně nosu, vysušené sliznici, pobytu v klimatizovaných nebo přetopených místnostech, ale taky tehdy, když potřebuješ z nosu jednoduše vypláchnout prach, pyl nebo další nečistoty. Žádné velké drama se při tom neděje. Sliznice se zvlhčí, nečistoty se odstraní a nos může zas fungovat o něco líp.
Hypertonická mořská voda
To už je jiný příběh. Obsahuje soli víc a dokáže tak poměrně rychle při ucpaném nose už udělat i něco navíc. Vyšší koncentrace pomáhá na principu osmózy, tedy přirozeného přesunu vody přes buněčné membrány, odvádět přebytečnou vodu z oteklé sliznice. Ta pak může aspoň trochu splasknout a nos se začne snáz uvolňovat. Hypertonická mořská voda je přesně ten druh, který zmiňujeme v úvodu. Má rychlý a citelný účinek, ale citlivou sliznici může poštípat.
Hypotonická mořská voda
Ta má naopak koncentraci soli nižší než tělní tekutiny. V běžné nabídce na ni narazíš podstatně míň často než na předchozí dvě varianty a pro klasickou domácí péči o nos se používá spíš okrajově. Její složení pomáhat zvlhčovat sliznici může, ale žádné převratné schopnosti, kvůli kterým bys měla běžet přes půl města shánět právě ji, od ní nečekej. Pro většinu situací, které doma s nosem řešíme, si totiž bohatě vystačíme s izotonickou nebo hypertonickou variantou.
Účinky mořské vody do nosu
Věc se má tak. I když hodně lidí dýchá přes ústa, ta na dýchání zkrátka nejsou. Od malinka musíme děti učit, že pusa na dýchání rozhodně není. K tomu nám slouží pouze a jedině nos. Takový docela sofistikovaný filtr, který má za úkol vzduch před cestou dál zahřát, zvlhčit a zbavit aspoň části všeho, co bychom si do plic úplně dobrovolně pouštět nechtěli.
Prach, pyl, drobné nečistoty, bakterie a další radosti se proto zachytávají na nosní sliznici a v hlenu, který pak organismus přirozeně vytlačuje ven. Ano, i snoplík tak má svůj význam a není tu jen proto, aby nám komplikoval život v tramvaji.
Když je ale sliznice vysušená, podrážděná nebo pokrytá hustým hlenem, celý tenhle systém začne fungovat o něco hůř. A přesně tady někde přichází ke slovu mořská voda. Pomáhá sliznici zvlhčit, hustý sekret naředit a mechanicky z nosu odstranit část nečistot, pylu nebo alergenů.
Není to tedy žádný zázračný lék, který by během tří vteřin vyřešil všechno od rýmy po existenciální krizi, ale spíš šikovná pomoc při přirozené údržbě místa, kterému během dne nevěnujeme prakticky žádnou pozornost. Samozřejmě dokud se úplně neucpe…
Kdy po mořské vodě sáhnout?
Dobrá zpráva je, že mořská voda nemusí čekat v lékárničce jen na chvíli, kdy se náš nos rozhodne ukončit spolupráci definitivně. Využití má mnohem širší a podle toho, co zrovna řešíš, můžeš chytře sáhnout po různých variantách.
- Při obyčejné rýmě pomůže naředit hlen a usnadnit jeho odstranění.
- Při silně ucpaném nosu může přijít vhod hypertonická varianta, která pomáhá zmírnit otok sliznice.
- Při alergii zase dokáže z nosu mechanicky odplavit pyl, prach a další alergeny, které tam rozhodně na návštěvě zůstávat nemusí.
- V klimatizovaných a přetopených místnostech pomůže izotonická voda vysušenou sliznici zvlhčit.
- Po pobytu v prašném prostředí může posloužit jako jednoduchá nosní hygiena a pomoc s odstraněním nečistot.
- Při hustém nebo zaschlém hlenu pomáhá sekret zvlhčit a uvolnit.
- V pylové sezoně může být praktickým doplňkem běžné léčby alergie.
- Po návratu z místa se znečištěným ovzduším není vůbec špatný nápad dopřát nosu podobnou očistu, jakou automaticky věnujeme třeba obličeji.
Obecně ať tak či tak, pozor vždycky na jednu věc. Mořská voda sice může být velmi užitečná pomocnice, ale není všemocná a neléčí každou příčinu ucpaného nosu. Pokud se potíže táhnou týdny, zhoršují se, nebo se k nim dokonce přidají další nepříjemné příznaky, samotný sprej už problém nejspíš nevyřeší. V takové chvíli je lepší nečekat, že situaci zachrání další dávka slané vody, a raději u lékaře zjistit, co se v nose vlastně děje.
Sprej není totéž co výplach
Mořská voda do nosu nemusí mít vždycky podobu klasického spreje, který několikrát zmáčkneš a máš hotovo. Zatímco jemný rozprašovač slouží hlavně ke zvlhčení sliznice a průběžnému odstranění drobných nečistot, při skutečném nosním výplachu se používá větší množství roztoku.
Ten může nosem skutečně protéct a cestou s sebou vzít hustší hlen, prach, pyl nebo další věci, které tam vůbec nemají co dělat. K tomu slouží například speciální lahvičky, konvičky nebo jiné výplachové systémy.
Teď je ale potřeba zbystřit. Pokud používáš hotový sterilní přípravek, není co řešit. Jestli si ale doma připravuješ vlastní roztok do konvičky, rozhodně do ní nenalévej obyčejnou vodu z kohoutku s tím, že když ji normálně pijeme, nos ji snad taky přežije. Nemusí. Pro nosní výplach se doporučuje používat sterilní nebo destilovanou vodu, případně vodu převařenou a následně vychladlou.
Ve vodě z kohoutku se totiž můžou vyskytovat mikroorganismy, které sice při spolknutí běžně problém nepředstavují, ale při vpravení do nosních dutin už můžou být nebezpečné. Než si tak nad umyvadlem začneme hrát na šviháka lázeňského, mějme tuhle podceňovanou informaci na paměti.
Samotný výplach navíc není žádná soutěž v tom, kolik vody jednou nosní dírkou dokážeš dostat dovnitř. Je potřeba řídit se návodem konkrétní pomůcky, používat správně připravený roztok a nezapomínat ani na čistotu samotného zařízení.
To by se mělo po použití důkladně umýt a nechat vyschnout, protože když už si z nosu odplavujeme nečistoty, asi nemá úplně smysl vracet mu je zpátky i s bonusovou mikrobiologickou vesničkou.
shutterstock_2249670837.jpg
Jak často a kdo může mořskou vodu používat?
U izotonické mořské vody je odpověď poměrně jednoduchá. Pokud ti její používání vyhovuje, můžeš ji zařadit i do běžné každodenní hygieny. Hodí se pro děti i dospělé, při pobytu v suchém prostředí, během topné sezony, při alergii nebo jednoduše ve chvíli, kdy máš pocit, že by tvému nosu trochu té vláhy neuškodilo.
Samozřejmě vždycky záleží na konkrétním přípravku a jeho doporučeném použití, ale obecně jde o šetrnější variantu určenou i k pravidelnému používání.
Hypertonická mořská voda už si zaslouží o něco víc respektu. Nejvíc se hodí při výraznějším ucpání nosu, kdy potřebujeme pomoct oteklé sliznici trochu splasknout. Protože ale obsahuje víc soli, může citlivější nos pálit nebo štípat a není nutné ji používat jen proto, že ji zrovna máme doma.
U malých dětí, lidí s citlivou nebo podrážděnou sliznicí a při dlouhodobých potížích je proto dobré vybírat obzvlášť pečlivě a řídit se doporučením výrobce nebo lékaře. Ani u mořské vody totiž neplatí, že když troška jakž takž pomůže, půl lahvičky pomůže dvakrát tolik.
Zajímavosti o mořské vodě
Na závěr si dejme pár (ne)pikantností, které člověk zřejmě vůbec netuší. Mořská voda do nosu možná působí jako jeden z nejmíň vzrušujících vynálezů lidstva. Prostě slaná voda v lahvičce, stříkneš, vysmrkáš a jdeš dál. Jenže historie péče o nos je překvapivě dlouhá, místy dost podivná a rozhodně nezačala ve chvíli, kdy někoho napadlo dát mořskou vodu do elegantního balení.
- Proplachování nosu je starší než moderní medicína. Jeho kořeny sahají do indické jogínské tradice, kde bylo známé jako džala néti a patřilo mezi očistné techniky těla.
- A teď malinko Biháru. Existuje i technika zvaná sútra néti. Při ní se podle tradičních popisů provléká nosem až do úst tenká navlhčená šňůra, kterou se pak střídavě pohybuje sem a tam.
- Odborné texty připomínají, že popisy nosních sprch a výplachů se v západní lékařské literatuře objevovaly už na přelomu 19. a 20. století.
- První pomůcky na výplach nosu často vypadaly spíš jako malé konvičky na čaj než zdravotnické zařízení.
- Historie nosní hygieny zná i postupy, které bychom v té historii raději i úplně zanechali. Tak například pomoc ghí, tedy přepuštěného másla, a některé prameny dokonce zmiňují i vlastní moč. Proti tomu je dnešní sprej s mořskou vodou luxus.
- V současnosti už existují desítky odborných prací, které u výplachů řeší všechno možné od vhodné koncentrace roztoku až po to, jaký objem vody je při výplachu nejúčinnější.
- Při morových epidemiích lidé věřili, že nos je potřeba před nemocným vzduchem chránit silnými vůněmi. Zřejmě i proto se později objevil ikonický zobák morových lékařů naplněný aromatickými látkami.
Používáš mořskou vodu, nebo si na nos vzpomeneš, jen když se ucpe, a sáhneš po klasickém spreji? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem!
Autorka článku: Bára Klímová
Použité zdroje:
- pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8266784/
- bepharco.com/en-US/free-nose-isotonic-sea-water-1
- healthy-food-near-me.com/sea-water-for-the-nose-types-action-dosage-side-effects-which-sea-water-to-choose/
- benu.cz/jak-na-ucpany-nos
- drmax.cz/clanky/ryma
